KNIŽNÍ VÝZVA 2015

31. ledna 2015 v 12:04 | A. |  Projekty

Tohle je přesně to, co jsem potřebovala!
Hledala jsem nějakou knižní výzvu a že jsem jich našla spoustu, ale ta, kterou jsem objevila u Ells je pro mě asi nejlepší. Nejsem nijak limitovaná ani nucená číst něco konkretního. Sama si určím cíl a pak už je to jen na mě.

Takže o co jde? Zvolím si počet knih, které chci letos přečíst a pak už jen čtu. Nechci se do toho vrhnout po hlavě a dávat si nějaké pro mě nesplnitelné cíle. Začnu tedy zvolna. Začnu na 10-ti knihách. Ano, je to málo, ale mám v plánu to navyšovat. Hned jak dosáhnu tohoto cíle, určím si další.

No, nemá smysl to nějak dále okecávat, takže začínám:

  1. Nástroje smrti 6: Město nebeského ohně (C. Clare)
  2. Labyrint: Útěk (J. Dasher)
  3. Živí mrtví 2: cesta do Woodbury (R. Kirkman)
  4. Sirotčinec slečny Peregrinové 2: Podivné město (R. Riggs)
  5. Silo (H. Howey)
  6. Prvních 100 (Kass Morgan)
  7. Čtyřka - Divergentní povídky (V. Roth)
  8. ???
  9. ???
  10. ???


 

Nepouštějte mě na Youtube

1. ledna 2015 v 13:03 | A. |  Zaujalo mě

Znáte to, když nemůžete dostat z hlavy nějakou písničku? Říkáte si, že by možná pomohlo, kdyby jste si jí pustili a ono to pak přejde? To si vždycky říkám já.

Jdu teda takhle na Youtube, že tu jednu konkrétní písničku pustím. Je asi 5 odpoledne. Poslechnout si písničku zabere kolik? Asi 10 minut a to přeháním.

Jenže on Youtube po přehrání nabídne další videa, od stejného autora, podobné tomu, co jste si přávě přehrávali nebo nějaká dříve přehrávaná. No co, vždyť mám ještě chvilku, tak si ještě jedno pustím. Hele, tohle už jsem neslyšela ani nepamatuju, tak na to taky kliknu.

Začínám mít hlad. No jo, ono už je 7, pomalu čas večeře. Jdu tedy do kuchyně, připravím si večeři a co u večeře? Tak si pustím ještě jedno video.

Potřebuji na záchod. Kolik je? Jejda 9 večer. Tak si rychle odskočím a než zalezu do postele pustím si ještě jedno video. Přesunuji se do postele i s notebookem.

Hele můj oblíbený youtuber právě přidal nové video. To ještě musím vidět. A tohle jsem ještě neviděla. Zívám. Kdy se obě hodinové ručičky přesunuly na dvanáctku?

Stává se to jen mě?

Můj život ve 37-mi bodech

31. prosince 2014 v 16:30 | A. |  Zaujalo mě
Když děláte v krámě, tak jste mezi lidmi a hezky v teple. Což je fajn. Jinak to ale může být pořádné peklo a je jedno, jestli prodáváte pochoutkáč, nebo boty. Čtěte, proč mají holky a kluci za pultem těžký život.

  1. Protože "náš zákazník, náš pán". A že je zákazník většinou moc špatný pán.
  2. Protože tuhle mantru neustále opakuje.
  3. Protože si myslí, že ho tahle věta opravňuje chovat se jako debil.
  4. Protože má pocit, že díky téhle větě stojí automaticky na vrcholu potravinovýho řetězce, čili se k vám může chovat jako k největšímu póvlu.
  5. Protože k takovému přístupu se patří bejt sprostej jak dlaždič a řvát.
  6. Protože vás díky tomu jednou denně někdo zprcá na tři doby. Jen tak pro formu, poněvadž je přeci "náš pán"
  7. Protože každý zákazník nenávidí ty "viděl-jsi-tu-krávu-to-nás-nemůže-nechat-se-v-klidu-podívat", která se jen slušně zeptala "můžu vám nějak pomoci…"
  8. Protože každý zákazník, kterýho necháte se nerušeně dívat, si pak bude pod fousy bručet něco o línejch ventrách.
  9. Protože "náš pán" nerozumí odpovědi "ne bohužel, už to nemáme, je to vyprodaný…"
  10. Protože si vždycky myslí, že by se to dalo nějak, rozumíme, pod pultem, jakože.

Kam dál

Reklama